| |
|
|
|
| |
Středoškolské
referáty o románské architektuře (SOČ): |
|
|
|
 |
| |
MOHELNICE |
|
|
KLÍČOVÁ SLOVA ...
patrocinium
Nanebevzetí Panny Marie, stavba vzniká na přelomu 12. a 13.
století, románský podélný kostel, východní apsida,
západní věž, sdružená okna, jednoduchý jižní portál, drobná figurální
plastika, Mockerova rekonstrukce v 19. stol. |
|
|
|
| |
TENTO TEXT JE STŘEDOŠKOLSKÝM REFERÁTEM, NEJEDNÁ SE O VĚDECKÝ
ČLÁNEK! |
|
|
|
|
| |
Mohelnický kostelík Nanebevzetí Panny
Marie je pěkným příkladem jednoduchého vesnického emporového románského
kostela, který však byl značně poznamenán rekonstrukcí v 19. století. Je
rozdělen klasicky na obdélníkovou loď s přilehající apsidou a západní
věží. Apsida je členěna lisenami, vystupujícími ze soklu a přecházejícími
plynule v obloučkový vlys, jehož obloučky spočívají na rozmanitých
konzolkách. Nad ním probíhá ozubový pás a jednoduchá římsa. Oválné
těleso kněžiště je rozvrženo do třech úseků, v prostředním je prolomeno
okno. Nad apsidou se ve štítu nalézá okno osvětlující půdu, které
připomíná sdružená okna, avšak je děleno pilíři a prostřední
oblouk je o něco vyšší než krajní.
Jižní průčelní fasáda je vymezena nárožními lisenami, které rovněž
plynule přecházejí pod ozuby v obloučkový vlys. Vrchní polovinu stěny
zabírají dvě okna v románském duchu, ale ne v původních rozměrech.
Emporu osvětluje malé kruhové okénko s vepsaným čtyřlístkem. Ve spodní
části je situován jednoduchý ústupkový portál. Jeho okolí tvoří mírně
vystupující obdélníkové těleso, které portál zvýrazňuje a pod prostou
římsičkou je ukončeno řadou guttaí. V ústupku portálu není žádný sloup a
dvě soustředné arkády jsou od vertikálních částí odděleny prostou
římsou. Kromě portálu je podobná situace členění fasády i na severní
straně. Zde je přistavěna pseudorománská sakristie, která je dílem J.
Mockera a překrývá jedno okno. Druhé vede na tribunu, na kterou byl
dříve vstup právě v místech tohoto okna z dřevěného schodiště.
Poměrně vysoká věž nemá zvláštní ozdoby. Ve spodní části jsou dvě
střílnová okna a zhruba v polovině je fragment obloučkového vlysu, ve
stejné výšce jako na lodi. Nad ním je malé kruhové okénko. Ve vrchní
části jsou jednoduchá okna a nad nimi okna sdružená. Pod stanovou
střechou se vine obloučkový vlys s ozuby a římsou. Interiér kostela se
už nemůže pochlubit takovou čistotou slohu jako exteriér. Za zmínku
stojí empora, na kterou se vchází schodištěm ve věži. Je podklenutá
dvěma arkádami na prostřední sloup, jehož patka je utopena ve zdvižené
podlaze. Na zužujícím se dříku spočívá krychlová
hlavice s hmotným abakem. Polokruhové plochy jsou ohraničeny provazci,
které se na nároží scházejí a jsou různě propletené. Objevují se zde i
motivy lidské tváře. Tribuna je podklenuta dvěma poli křížové klenby bez
žeber, hlavní loď má novější kazetový strop a apsida je sklenuta
tradiční konchou.
Bohužel, o době vzniku kostela nemáme mnoho zpráv, ale o založení se
vypravuje pověst:
„Z nedaleké tvrze odjel rytíř na křížovou výpravu do Svaté země. Byl
zajat a dostal se na dvůr tureckého velmože. Zde potkal krajana, který
mu obstaral flétnu, na kterou hrál teskné melodie, v nichž vyjadřoval
touhu po domově. Oblíbila si ho a následně se do něj zamilovala
věznitelova jediná dcera, se kterou se mu podařilo utéci a dostat se až
do Čech, do Mohelnice. Když pán zjistil co se stalo, samozřejmě se je
vydal pronásledovat a dceru za to, že zradila
rodinu a islám proklel. Bloudil po zemích a hradech a dostal se až
poblíž Mohelnice. Zde s družinou tábořil a po
několik dní se mu zdál sen, že když dceři odpustí, ještě se s ní shledá.
Ráno, když se zvedla mlha, osvítily paprsky slunce hradby tvrze, kterou
obránci po zjištění stavu vydali bez boje. Turecký pán vjel dovnitř a zjistil,
že našel dceru. V Čechách se mu zalíbilo a
rozhodl se zde zůstat. Prodal tedy majetek, nechal opravit tvrz a za
zbylé peníze prý nechal postavit onen kostel.“
Zajímavé je, že do poslední opravy byl nad střechou věže turecký
půlměsíc a nad hřebenem sakristie je románská hlava, které místní lidé
říkají "Mohelnická Turkyně". Zdejší kostelík je nádherným příkladem
prostého venkovského kostela 12. a počátku 13. století. Stavba nijak
nepřekypuje architektonickou výzdobou, ale zachovalo se zde prosté a jednoduché
tvarosloví a v našem případě v jednoduchosti je krása, ale i cennost. |
|
| |
|
|
| |
 |
|
| |
půdorys
kostela v úrovni přízemí (Lehner, F. J. 1905, 76) |
|
|
