Libčanský kostel Nanebevzetí Panny Marie je organicky rostlou stavbou, jejíž silueta byla utvářena téměř po osm století. Na vzhledu i dispozici památky se odrazilo několik významných architektonických slohů a z tohoto důvodu je nutné k případné obnově přistupovat velmi rozvážně. Architektonická stude na možnou obnovu památky byla zpracována na Fakultě architektury ČVUT v Praze v ateliéru Hulec Pošmourný na Ústavu památkové péče a renovací v akademickém roce 2006 / 2007 a plynule tak navázala na zpracovaný stavebně historický průzkum (SHP).

Tato studie se zabývá širokou problematikou rekonstrukce celé stavby, avšak těžištěm práce se stalo nové schodiště, spojující sakrální prostor s krovem. Vzhledem ke značné výšce a omezenému půdorysu i možnostem prostupu klenbou bylo zvoleno strmé čtyřramenné schodiště mlynářského typu. Dřevěné stupně budou neseny jednou ocelovou schodnící i ocelovými podstupnicemi. V prostoru krovu bude na schodiště plynule navazovat lehká lávka, která bude tvořena dřevěným roštěm se skleněnou, případně kovovou, výplní. Lávka je navržena tak, aby prostupovala obě krovové soustavy, tj. aby umožňovala vstup jak do krovu lodi, tak do krovu presbyteria. Nedílnou součástí vertikálního komunikačního systému kostela je i schodiště na emporu. Tento prvek je řešen na stejném konstrukčním principu jako schodiště hlavní. Je uvažováno s tím, že toto lehké schodiště by nahradilo současné těžkopádné barokní vřetenové schodiště. Kromě návrhu nové vertikální komunikace řeší tato stude dále i položení nové dlažby v chrámové lodi i presbyteriu, kde je do keramické dlažby navržena i půdorysná stopa někdejší apsidy. Na základě archeologického průzkumu by měl být řešen i problém se zvýšenou nivelitou podlahy, zejména u patek sloupů empory. V tomto projektu bylo navrženo ponechání otevřené archeologické sondy a pouze její překrytí kovovým rámem a skleněnou deskou.

V exteriéru stavby byly navrženy úpravy zejména renovační. Při rekonstrukci by největší pozornost měla být věnována románské lodi, zejména její jižní průčelní fasádě, která se dnes nachází ve stavu, v jakém byla ponechána při sejmutí omítek a odhalení románských slepých arkád v roce 1942. Obvodové stěny románské lodi by v exteriéru měly zůstat neomítnuty. Mělo by dojít k odbornému vyspravení větších trhlin a pečlivému zaspárování zdiva s obnovením podřezávaných spár. Jakékoliv obnovení přípor a archivolt lichých slepých arkád považuji za nepřípustné a to jak na jižní, tak na severní fasádě. Tyto stopy románského dekoru doporučuji ponechat v současném, dobře čitelném stavu. Na jižní fasádě by mělo dojít k rehabilitaci barokních pásových šambrán současných oken, stejně tak i jejich ostění. Ze zazdívky západního a prostředního románského okna (fragment východního okna doporučuji ponechat v současném stavu) by měla být sejmuta omítka a výplňové zdivo by mělo být prozkoumáno, zdali neukrývá dosud neznámé druhotně použité románské prvky. Měla by být provedena sondáž k předpokládaným románským špaletám. Následně doporučuji zazdívku nově přikrýt tenkou vrstvou omítky tak, aby byla přiznána její struktura zdiva. Stejně doporučuji postupovat u obou románských oken severní fasády i u dvou zazděných otvorů v západní fasádě. Do kontrastu s románským kvádrovým zdivem by měly být uvedeny oba pozdně gotické cihlové štíty a to tak, že budou omítnuty. V kontrastu se starším kvádrovým zdivem by také měla být, dnes značně poškozená, podstřešní římsa. Při její rekonstrukci by měly být provedeny sondáže vedoucí k zjištění případného torzálně dochovaného románského dekoru. Kamenné odkapníky na rozích lodi musí být zachovány v současné podobě. Ve shodě s Mukovou (1995, 34) doporučuji obnovení hladké omítky presbytáře pouze s jednoduchým členěním nárožními pilastry. Obnova podstřešní římsy je žádoucí. Za velmi důležité považuji vyjmutí nejlépe zachovaných románských spolií z pláště presbyteria a jejich deponování v interiéru kostela. V hladké bílé omítce doporučuji ošetřit stěny všech přístavků (tj. sakristie, oratoře a dvou vstupů) tak, aby zůstaly zachovány veškeré kamenné detaily ostění a náhrobků. Okenní otvory a dveře oratoře i sakristie doporučuji opravit a ponechat v současném stavu. Dveře hlavního (jižního) a bočního (západního) vstupu doporučuji odstranit a nahradit je moderními umělecky ztvárněnými kovanými mřížemi, taktéž v této studii navrženými. Důvodem je vizuální propojení exteriéru s významným románským i románsko renesančním portálem. V jednom z těchto přístavků doporučuji zřídit drobné lapidárium pro uložení románských spolií po jejich vyjmutí ze stěny presbytáře a zazdívky v jižní stěně lodi. Za žádoucí úpravu také považuji snížení terénu v těsném sousedství stavby cca o 50 cm (románský terén měl být zhruba o 80 cm níže) a obnažení soklové římsy v celé své délce. Při této příležitosti by měl být zhotoven okapový chodník.

V tomto odkaze je uveřejněna část ateliérového projektu (AT VII.) vypracovaného pod názvem LIBČANY - Rekonstrukce románského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na základě dohody je možné poskytnout kompletní textovou dokumentaci (doprovodné texty k ateliérovému projektu) ve formátu pdf, kompletní výkresovou část (návrh na rekonstrukci kostela Panny Marie) ve formátu pdf či dwg i vizualizace v jpg.