romarch romarch romarch
Věda a výzkum
Dizertační práce
  ○  doktorská práce - text
  ○  doktorská práce - katalog
  ○  doktorská práce - příloha
● Aktuální výzkum
  ○  Holubice
  ○  Chřenovice
  ○  Kozojedy
  ○  Olešky
  ○  Pertoltice
  ○  Poříčí nad Sázavou (sv. Petr)
  ○  Pravonín
  ○  Želenice

● Publikované výsledky

  ○  viz. Katalog (ČR)
● Stavebněhistorické průzkumy
  ○  Libčany (koncept SHP)
  ○  Potvorov (SHP)
● Architektonické studie rekonstrukcí
  ○  Cheb
  ○  Libčany
  ○  Záboří nad Labem
● Středoškolské referáty (SOČ)
  ○  Budeč
  ○  Jakub
  ○  Tismice
  ○  Řeznovice
  ○  Vinec
  ○  Potvorov
  ○  Vroutek
  ○  Mohelnice
  ○  Praha - Kyje
  ○  Praha - Záběhlice
Katalog (ČR)
Katalog (cizina)
Výuka a studium
 
  Středoškolské referáty o románské architektuře (SOČ)  
 

PRAHA - KYJE

KLÍČOVÁ SLOVA ... patrocinium sv. Bartoloměje, stavba vzniká v I. polovině 13. století, románský podélný kostel, pevnostní charakter, pravoúhlé presbyterium, mohutná západní věž, západní empora, systém chodeb v síle zdi, zakladatel pravděpodobně biskup Jan
 

TENTO TEXT JE STŘEDOŠKOLSKÝM REFERÁTEM, NEJEDNÁ SE O VĚDECKÝ ČLÁNEK!

 
   

Na předměstí Prahy můžeme nalézt významný a zajímavý románský kostel sv. Bartoloměje. Jedná se o emporový chrám, jenž byl vystavěn na biskupském dvorci, který se v raném středověku nacházel relativně daleko od Prahy. Přínos kyjského kostela a jeho význam v české románské architektuře můžeme spatřovat hned v několika rovinách. Zaprvé, jde o dobře zachovaný typ sakrální stavby, která sloužila nejen pro konání bohoslužeb, nýbrž měla i význam pevnostní, coby poslední útočiště obyvatel. V chrámu se dochovala síť chodeb, umístěných v síle zdi, které se sice objevují i v jiných českých románských objektech, ale nikoli v takovém rozsahu.

 
         
  Důležitým faktem také je, že známe iniciátora stavby. Byl jím pražský biskup Jan, což dokládá nápis, objevený roku 1781 v presbyteriu:

FVNDATOR HVIVS ECCLESIAE IOHANNES PRAGENSIS EPISCOPVS

Bohužel, z latinských slov se nedovídáme, o jakého biskupa šlo. Zdali o Jana I., II., III., či IV. Biskupa Jana III. i IV. můžeme vyloučit, neboť v době jejich působení již české země ovládala gotika. Přihlédneme-li k některým stavebním detailům (mírně lomený oblouk empory a křížové klenby lodi, které tvoří na bočních stěnách stopu lomeného oblouku, pak je nutno vznik kostela datovat do první poloviny 13. století, tedy do období biskupa Jana II. (1226 - 1236).
Kostel sestává z obdélné lodi 8,5 metru dlouhé a 6,53 metru široké, k níž je přidruženo pravoúhlé kněžiště o rozměrech 5,25 m x 5,13 m. Kněžiště je v exteriéru také jedinou, architektonickými prvky alespoň trochu zdobenou, částí kostela. Hranolovité těleso je založeno na jednoduchém soklu, ze kterého se pnou nárožní liseny a liseny prostupující středy severní a jižní zdi. Ty měly původně přecházet v obloučkový vlys, po kterém dnes již nenalezneme jedinou stopu, ale starší prameny o jeho existenci hovoří (Braniš 1892, 49). Kněžiště je osvětleno třemi okny. Jedním původním čelním, které bylo zazděno, a při poslední rekonstrukci opět obnoveno, a dvěma postraními, která byla při této rekonstrukci uvedena do románského tvaru (před tím byla pravoúhlá), ale při vzniku kostela zde patrně vůbec nebyla. Na stěnách lodi nespatřujeme takřka žádný románský dekor. Jižní fasáda je prolomena dvěma okny, z nichž jedno je původní a druhé bylo při rekonstrukci uvedeno do původního stavu. V severní fasádě nalézáme jedno, taktéž obnovené, okno a zbytky ústupkového portálu, kterým se dnes vstupuje do sakristie. Západní část kostela zaujímá mohutná, 4,5 m hluboká, věž, jejíž šířka je shodná se šířkou lodi. V přízemí západní části věže je prolomen novější vstupní portál, jenž chrání novodobý přístavek. První patro věže je z jihu osvětleno jedním původním románským oknem, pod nímž se mírně napravo nalézá zazděný portálek, kudy se vstupovalo na emporu. V západním průčelí věže se nalézá okno gotické s lomeným obloukem, pod kterým, taktéž mírně napravo, můžeme spatřit malý zazděný portál s krakorci. Druhé patro bylo oživeno jednoduchými, ale zajímavými sdruženými okny, které nebyly děleny sloupkem, ale jednoduchým pilířkem. Ta se dochovala zazděná na severní stěně věže. Na jižní stěně byly jejich archivolty pozměněny do tvaru trojlistých oblouků, stejně jako u dvojice těchto oken na západní stěně. Až do roku 1859 bylo nejvyšší patro tvořeno dřevěným podsebitím, které bylo zmíněného roku nahrazeno trvanlivějším cihlovým omítnutým zdivem s malými okny (Lehner 1903b, 52)11. Kromě již popsaných oken můžeme v kamenném zdivu spatřit různě rozmístěná drobná kruhová nebo střílnová okna, která přivádějí světlo do úzkých chodeb v obvodových zdech kostela.
Exteriér kyjského románského chrámu působí v současné době po rekonstrukci velmi ušlechtilým dojmem a návštěvník zde může shlédnout téměř slohově čistý a v mnohém zajímavý románský kostel.

 
         
 

 
  kněžiště (Lehner II.1903,54) empora (Lehner II.1903,51) torzo portálu (Lehner II.1903,53)  
         
  Bohužel, přes veškerou snahu se mi nepodařilo dostat se do interiéru stavby, a tak následující stručný popis bude vycházet pouze z dostupných literárních pramenů. V nynější době je vstup do chrámu možný novějším portálem, situovaným v západním průčelí stavby. Vejdeme-li do kostela, staneme v křížově sklenutém přízemku, který se obloukem, dosedajícím na mohutné pilíře, otevírá do interiéru lodi. Samotná loď je sklenuta dvěma poli křížové klenby, které odděluje mohutný pas, vystupující z přízedních románských římsových konzol. Taktéž křížově sklenuté kněžiště je od lodi odděleno monumentálním triumfálním obloukem, jenž tvoří tři pravoúhlé ústupky. Rozhraní mezi ukončujícími archivoltami a vertikálními částmi tvoří jednoduchá románská římsa. Ve východní části lodi, v jižní i severní zdi, byly zhotoveny výklenky, zaklenuté obloukem. Tyto mělké prostory vznikly vylámáním části zdiva v místech, kde se vstupovalo do systému chodeb. Chodba v severní stěně je neprůchodná a má být zazděna, tudíž není znám její průběh. Zato v jižní stěně je chodba doposud prostupná, funkční. Můžeme jí vystoupat na emporu, nacházející se v prvním patře věže. Ta je křížově sklenuta a do lodi se otevírá mírně lomeným obloukem. Oba níže popsané zazděné portálky v patře věže nevedly přímo na emporu, nýbrž právě do úzké chodby. Ta od empory dále pokračuje v západní stěně věže a nakonec se zalomí do stěny severní, odkud ústí do třetího patra věže.
Přestože se kyjský románský kostel sv. Bartoloměje nenalézá na venkově, ale leží přímo na předměstí hlavního města Prahy, nepřekypuje románským dekorem a je poměrně strohý, jedná se o významnou stavbu české venkovské románské architektury 13. století.
 
 

 
  půdorys (Lehner II.1903,50)  
       
   

© Ing. arch. Milan Falta, Ph.D. 2018

  falta.milan@gmail.com

 

 
   

Tento projekt vzniká za podpory studentské grantové soutěže ČVUT FA a projektového ateliéru URBAPLAN s.r.o. 

počet přístupů: